Zimoviště

 

       A opět nedostatek světla nás donutí udělat pro naše kaktusy něco navíc, tentokrát to není jen milé pozorování otevírajících se květů, prodlužování barevných trnů, tentokrát nás nedostatek světla donutí naše kaktusy tvrdě uspat. A to při nejmenším tak, jako opilce, který je světu na obtíž. Když přijde český podzim, slunce je tak nízko, že jen chabě prosvítí šedivé mraky, kterých je směrem k zimě čím dál víc, navíc den je kratičký a když se jednou za dlouhý čas objeví čisté nebe, stejně to slunce jen nakoukne, polituje nás a nemilosrdně zmizí sousedovi za střechou.

Ještě že to málo světla doprovází nízká teplota a tak postupně upadají rostliny do spánku, který je jedinou záchranou před jejich poškozením nedostatkem světla. Tím nemyslím poškození ve smyslu ublížení na zdraví, ale zohyzdění. Není nic horšího, než když se krásná trnová koule najednou začne od vrcholu protahovat, z jablka je nejednou hruška, ztratí barvy a trny jakoby někdo ostříhal. Stejně tak jako v lednu předčasně vysetá rajčata táhnou na okně za světlem, ani nemají tu správnou temně zelenou barvu, v březnu už nevíme co s nimi, a tak jim dáváme větší a větší hůlky, nakonec nám stejně padnou nebo se polámou a my si v květnu koupíme od zahradníka jiné, stejný proces jen o mnoho pomaleji probíhá v těle kaktusu, při nedostatku světla a za teploty, která není kaktusu spánkem. A ta bezpečná teplota pro trvalý spánek je u většiny kaktusů 7 - 15 stupňů. Pro začátečníka je to možná velké rozmezí, ale není třeba si dělat hlavu, pro běžné kaktusy je úplně jedno jestli sedm nebo patnáct, důležité je, aby ta teplota vydržela dlouhodobě od listopadu až do března, kdy je slunce již vysoko a snadněji prosvítí ještě zamračenou oblohu. A kam s nimi na tak dlouhou dobu?

 

      Kdo má vytápěný skleník, má práci usnadněnou, nemusí kaktusy stěhovat, ale ta jeho kapsa ta vydá peněz! Proto vyhráno má ten kdo má suchý, brambor, myší a jablek prostý sklep. Ale zdůrazňuji suchý sklep.

Sklep vlhký je naopak pohromou to potom raději nějakou nadzemní cimru s požadovanou teplotou, anebo šup do ložnice a s nimi se otužovat. Mé zkušenosti říkají, že nad suchý sklep není. Pokud je opravdu suchý bez vzdušné vlhkosti, je bezstarostný, nezakapává, na rostlinách se netvoří černé povlaky plísní, kterými trpí ferocactusy, coryfanty, ancistrocactusy a některé thelocactusy. Sladké šťávy co roní jejich areoly, v suchu nečernají. V takovém sklepě nebo podobné cimře vůbec není třeba světlo, které, jak se dříve říkalo, je podmínkou jarního kvetení. U valné většiny kaktusů není světlo ve spánku třeba. Do sklepa můžeme kaktusy doslova nahňácat do polic, nebo v přepravkách na sebe.

 Ovšem ve sklepě nikdy neprožijeme to, co prožívá každý kaktusář ve vytápěném skleníku. Na trávníku leží ještě sníh a ve skleníku to koncem února žije prvními kvítky a to jsou okamžiky nenahraditelné. A potom, rostliny ve skleníku si postupně přivykají síle slunce a nehrozí hromadné popálení. V tom jsou rostliny ze sklepa moc a moc pozadu, každé jarní přivykání slunci je obtížné a někdy zle ztrátové!