Thelocactus

Tolik semenáčků z výsevů mně prošlo rukama, tolik sběrovek a zvučných nalezišť a já si nechal jen pár kousků, protože mě prostě moc nebraly, byl jsem zakoukanej jinam. Dnes toho trochu lituju, protože některé thelocactusy umí ukázat svůj majestát po letech, až když jejich pěstitel vyžene své vlastní děti do života. Jak potom ocení široký naježený nidulans, rinconensis, conothelos a hlavně hexaedroforus, tihle krasavci po letech předeženou kdysi šviháky bicolory, kteří prohýřily život a  dnes,  vedle majestátních nidulansů, chodí o hůlkách.

 

                                          Mladí bicoloři jsou opravdu šviháci, co do pláštíku i velikosti květu.

                                   Několik forem tlelocactus bicolor, většinou sběry VZD

 

A tohle už je mladíček Thelocactus nidulans, Sierra Paila sběr JŠ, a mladíček ( asi osm let),
to bude ještě dalších deset,
následujících padesát teprve ukáže svůj majestát

 

 

Tholocactus rinconensis po mnoha letech

 

a tohle třicátník Thelocactus conothelos

A protože jich více předvést nemohu, protože jich víc nemám, tak snad jen, že je pěstuji ve stejném substrátu jako astrofyta, pokud možno pod sklem na plném slunci. Ale pozor na spáleniny! Jejich zelenomodré epidermis si snadno přivodí úraz popáleninou, proto zjara a při letních rekordech je třeba rostliny hlídat a mít v pohotovosti pořádný ventilátor nebo stínovku!