Municipio Actopan, stát Hidalgo(1).

   Je 07. prosince, 10.15 hod.. Stojím v nadmořské výšce 2700m, na vrcholu jednoho ze soustavy kopců oddělujích  údolí Actopanu od řeky Amajac, protékající kdesi v hloubce kam nedohlédnu. Dál na východ se rozprostírá divoká krajina kopců protkaná pěšinami  ukončenými staveními domorodců. Mám za sebou 42  dnů cesty státy Oaxaca, Puebla, Queretaro a Hidalgo a sem jsem se uchýlil několik dnů před odletem domů, abych si odpočinul od kaktusů. Nemám jiný cíl než se jen tak toulat po horách. Jen několik kroků po bočním hřebeni mne rychle vyvede z omylu. Nevěřícně zírám na zlatou kouli, usazenou ve skalní prohlubni.

                               První zlatá koule,kterou jsem spatřil. Provázena panoramatem

                                                     horské krajiny byla bez konkurence

            

   Mamillaria pringlei v. longicentra, Backebergův „Das Kakteen Lexikon“, obrazová příloha č. 216, str. 608. Ten obrázek nosím v hlavě celý život. Před čtyřiceti lety jsem ji tam viděl poprvé, v tuto chvíli na jejím stanovišti podruhé. Nic, co bylo mezi tím, se tomu nepodobalo. Jistě, dnes je  chápána většinou taxonomů jako subspecie druhu Mamillaria rhodantha. Ale v tuto chvíli to ještě není důležité. To co následovalo, patří k mým nejsilnějším zážitkům v Mexiku.

                     Rostliny rostoucí na západně orientovaných svazích v zástinu dubových porostů  

 

Jiná rostlina na témže stanovišti

 

Na skalním podkladu na přímém slunci rostoucí v objetí mechů a lišejníků

 

V travním porostu jako vícehlavá rostlina

 

Dichotomicky se dělící vzrostný vrchol

 

                    Mimořádně co do délky středových ostnů vytrněný exemplář,jakých nebylo mnoho

 

   Ze snímků je patrná proměnlivost vzhledu rostlin v závislosti na nadmořské výšce, charakteru stanoviště, expozici a světelných poměrech. Rostou v zástinu dubových porostů na skalách a pařezech dubů, na  skalních výchozech vystavených přímému slunci v jemné humozní zemi vrostlé do trsů mechů a lišejníků, na travnatých svazích vrostlé do travních trsů a obecně na JV až JZ expozicích v nadmořské výšce 2400-3200m. Stanovištní poměry ovlivňují barvu, sílu i délku ostnů, rovněž i tvar těla, kdy šířka rostliny se mění ve prospěch výšky. Rostou jednotlivě i trsovitě, výjimkou není ani dichotomický růst. To, co ze snímků není patrné, je jejich množství, záplava zlatých koulí rostoucích společně s Echinofossulocactus dichroacanthus.

                                                                              Efs.dichroacanthus

 

Efs.dichroacanthus, jiná populace

 

Za touto rostlinou a do těchto míst jsem se později vrátil ještě dvakrát, strávil zde celkem celý jeden týden, prošel území v délce 15-20 km od La Estancia po Las Monjas. Zdá se, že se nejedná o populaci jedinou, protože její souvislý výskyt je přerušován jinou kaktusovou vegetací nebo konfigurací terénu. Všechny populace jsou viditelně odlišné a přitom nelze zpochybnit jejich druhovou příslušnost.
     Mluvím-li o druhové příslušnosti, mám na mysli příslušnost druhu M.pringlei. 

 

                                                    Typický jedinec od San Andrés

 

                                                                Typický jedinec od Fray Francisco

 

                                                                      Typický jedinec od Las Monjas

 

Je příznačné, že proměnlivost populací M. pringlei je provázena viditelnou proměnlivostí populací Efs. dichroacanthus.
   To, proč nyní dávám důraz na druhovou příslušnost k M.pringlei, je dáno tím, že se zde po celé délce sledovaného území vyskytuje promíseně jiná, uniformní, vzhledově i vyostněním však viditelně odlišná mamillarie s jinou dobou květu. Zatímco M. pringlei začíná kvést v prosinci(fotografováno 7.12.), zmíněná mamillarie začíná kvést v květnu(fotografováno 10.05.).Nemohou se tedy spolu křižit, proto si zachovávají uniformní vzhledovou odlišnost a jde tedy o jiný druh. Je zřejmé, že jde o některou ze ssp.Mamillaria rhodantha.

                             Mammillaria rhodantha,ssp.,rostliny lišící se zejména dobou květu

Výskyt této mamillarie, jakkoli doprovází populace Mam. pringlei, není na tyto populace vázán a roste nezávisle na  širším areálu. Mám proto zato, že měla pravdu Dr. Helia Bravo Hollis a Sánchez Mejorada, když považovali Mamillaria pringlei, na rozdíl od jiných taxonomů, za dobrý druh. Jsou to nádherné rostliny a je nutno je vidět v přírodě v jejich přirozeném prostředí. Jen tam je možno je ocenit. Pozoruhodné je také to, že  této krásné rostlině nevěnovala tuzemská odborná literatura až dosud, pokud se nemýlím, žádnou pozornost.
    Na stanovištích těchto kaktusů se pomístně vyskytují i sukulenty  rodu Sedum, Echeveria a z epifitů  2 druhy Tillandsia.

                                     Sedum porůstá pomístně k jihu obrácené skalní bloky

 

Miniaturní Echeveria tvoří porosty s kapradinami na stinných místech

 

Tillandsia která doprovází M.pringleii na příkrých skalních stěnách

 

Tillandsia která doprovází M.pringleii v dubových porostech

 

     Na závěr nabízím bez komentáře ještě několik obrázků dokreslujících variabilitu M. pringleii.      

Zpět